Spojené státy americké - the United States of America
Základní informace - Basic information
Oficiální název: | the United States of America |
Hlavní město: | Washington |
Rozloha: | 9, 833, 517 km2 |
Počet obyvatel: | 340, 970, 393 |
Hustota zalidnění: | 34 inh./km² |
Státní zřízení: | federal presidential republic |
Prezident: | Joe Biden |
Měna: | American dollars |
Historie - History
Údajně se první Evropané - Vikingové dostali na území USA okolo roku 1000, brzy jej však opustili. O mnoho významnějším je rok 1492, kdy Ameriku objevuje Kryštof Kolumbus. Své kolonie zde začali v 16. století vytvářet Španělé, Francouzi, Holanďané a Švédové. První britskou kolonií byla Virginie v roce 1607. Postupně zde vzniklo 13 britských kolonií: Massachusetts, New Jersey, New York, Rhode Island, Connecticut, New Hampshire, Pennsylvania, Delaware, Virginia, Maryland, North Carolina, South Carolina a Georgia.
Koloniím se stále více nelíbil útlak ze strany Británie, která stále zvyšovala daně a snažila se dostat z kolonií co nejvíc peněz, což vedlo až k otevřené válce mezi koloniemi a Británií a k přijetí Deklarace nezávislosti - the Declaration of Independence na Anglii 4. července 1776. Tento den je pro Ameriku velmi významný a oslavuje se jako Den nezávislosti - Independence Day. Na slavné Deklaraci o nezávislosti se ve velké míře podíleli George Washington a Thomas Jefferson, kteří se později stali prezidenty.
Dalším mezníkem v historii Spojených států je občanská válka v letech 1861 - 1865. Válka je také známá jako válka Severu proti Jihu - the War of the North against the South. Důvodem války byl spor o otroky. Průmyslový sever otroky nepotřeboval, zato agrární jih ano. Tato válka skončila vítězstvím severu, což vedlo ke zrovnoprávnění otroků.
Následující léta zaznamenala Amerika neobvyklý pokrok a ekonomický rozkvět. Stala se jednou z nejvýznamnějších světových velmocí. 24. října 1929 došlo ke krachu na newyorkské burze - též zvaný Černý čtvrtek - Black Thursday Black Thursdaa celý vyspělý svět zasáhla jedna z nejhorších světových krizí.
Po překonání této krize se začalo schylovat k 2. světové válce. Do ní byla Amerika přímo zatažena 7. prosince 1941 útokem na Pearl HarbourPearl Harbor. Válka byla ukončena krátce po jaderném útoku na Hirošimu a Nagasaki. Po 2. světové válce začala další, tzv. Studená válka - the Cold War. Tato válka zůstala naštěstí jen na diplomatické úrovni. Podílelo se na ní komunistické SSSR a kapitalistické USA, které mezi sebou řešily spory, jež trvaly až do rozpadu SSSR.
Během tohoto období se USA a SSSR předháněli o to, kdo bude mít větší vliv ve světě. Součástí byl i souboj o dobytí vesmíru. V roce 1958 byla založena NASA, která se měla vyrovnat sovětskému vesmírnému programu, který měl v té době náskok. SSSR také jako první vyslala umělou družici i prvního člověka. Nakonec měla ale NASA úspěch s programem Apollo, který 20. července 1969 dopravil prvního člověka – Niela Armstronga na Měsíc.
V tomto období došlo také k několika velkým aférám. Dne 22. listopadu 1963 byl spáchán atentát na Johna Fitzeralda Kennedyho. V první polovině 70. let byla rozpoutána aféra s názvem Watergate, Watergakterá zlomila vaz tehdejšímu prezidentovi Richardu Nixonovi. Spojené státy se také pustili do několika zahraničních misí s rozporuplnými reakcemi. Jmenujme například válku ve Vietnamu, operaci Pouštní bouře nebo válku v Koreji.
Geografie - Geography
Kontinentální část USA se rozkládá v Severní Americe - North America. Za jižní hranicí se nachází Mexiko - Mexico, za severní Kanada - Canada. Zajímavostí je, že hranice Kanada-USA je nejdelší nestřežená hranice světa. Na východě Spojené státy americké omývá Atlantský oceán - the Atlantic Ocean, na západě Tichý oceán - the Pacific Ocean.
Podle rozlohy patří USA ke čtvrtému největšímu státu na světě. Zabírá území o rozloze 9 833 517 km2. USA tvoří tři rozdílné celky. Je to kontinentální část a od roku 1867 také Aljaška - Alaska a Havajské ostrovy - the Hawaiian Islands. Díky Aljašce hraničí také se Severním ledovým oceánem - the Arctic Ocean.
Členitost povrchu je nesmírná. Na západě kontinentální části se rozkládají rozsáhlé náhorní plošiny. Směrem na východ najdeme nížiny a roviny, ale také některá pohoří. Pevnina USA má zcela odlišné geografické celky - Appalačské pohoří - the Appalachian Mountains, soustavu náhorních plošin a nížiny řeky Mississippi a asi polovinu území na západě pokrývají Kordillery - the Cordilleras. Nejvyšším vrcholem tohoto pohoří, ovšem na území Aljašky, je Mt. McKinley (6 194 m).
USA má mnoho řek. Nejrozsáhlejší systém tvoří řeky Mississippi a její přítok Missouri. Nejdůležitější řekou východu je Hudson, jež je propojená s Velkými jezery. Do Mexického zálivu odtéká řeka Rio Grande se svým největším přítokem Pecos. Na západě území je poměrně málo řek. Největší je Kolumbie - the Columbia a Sacramento. Řeka Colorado je pozoruhodná a pověstná svými kaňony. Nejznámější je Velký kaňon - the Grand Canyon. Největší řekou Aljašky je Yukon.
Velká jezera - the Great Lakes na hranici mezi Kanadou a USA vytváří největší rezervoár vody na světě. Patří sem Hořejší jezero - Lake Superior, Michigenské jezero - Lake Michigan, Huronské jezero - Lake Huron, Erijské jezero - Lake Erie a jezero Ontario - Lake Ontario. Mezi Erijským jezerem a Ontario se nachází 51 metrů vysoké Niagarské vodopády - Niagara Falls.
Klimatické podmínky jsou díky velké územní rozloze USA značně rozdílné. Na Aljašce převládá drsné arktické klima. Některé části USA zasahují do mírného pásma, jižní část do subtropického pásma a na Floridě je území zcela tropické.
USA má na svém území kvalitní půdní fond. Asi jedna polovina půdy je zemědělsky využívána. Z toho třetina připadá na obdělávanou půdu. Zbytek tvoří lesy, indiánské a přírodní rezervace nebo zastavěné plochy.
V závislosti na klimatických a dalších přírodních podmínkách je pestré také rostlinstvo. V USA existují plochy, kde byla vegetace minimálně narušena lidskou rukou. Prostředí Appalačských hor, Mississippi a kalifornských nížin je výsledkem hospodářské činnosti. Příklady zde žijících zvířat jsou hovězí dobytek - cattle, tuleni - seals, koně - horses, pumy - pumas, aligátoři - alligators apod.
Dalším hospodářsky významným bohatstvím jsou ryby. Hlavním lovištěm lososů - salmons a krabů - crabs jsou jihoaljašské vody.
Politika - Politics
Již od svého vzniku jsou USA federativní republikou - federal republic. V ní je nejdůležitější osobou prezident. USA se skládají z 50 států a 1 oblasti - District of ColumbiaDistrict of Columbi s vlastní vládou a zákony, které však musí být v souladu s ústavou. Státní správa se dělí na tři složky: zákonodárná - kongres, výkonná - prezident a soudní.
Kongres - Congress se skládá ze dvou komor - senátu a sněmovny reprezentantů. V senátu - the Senate má každý stát jako zastoupení dva senátory. Celkový počet senátorů je tedy 100. Senátoři jsou voleni na 6 let, ovšem třetina senátu je volena každé dva roky. Sněmovna reprezentantů - the House of Representatives má celkem 435 členů. Počet zástupců každého státu je odvozen od počtu obyvatel v daném státě. Členové jsou voleni na 2 roky.
Prezident - the President je volen na 4 roky a může být zvolen maximálně 2krát po sobě. Prezident není volen přímo. Volební systém je následující - každý stát má určený počet hlasů. Občané jednotlivých států pak rozhodují, komu všechny hlasy za daný stát připadnou. Proto se celkem často stává, že vítěz voleb získá méně hlasů než poražený kandidát. Prezident jmenuje některé členy vlády a představitele federálních orgánů, soudů atd.
V USA můžeme sledovat 2 hlavní politické strany: Demokraté a Republikáni. Vlajka Spojených států je také nazývána Pruhy a hvězdy - Stars and Stripes. Na vlajce je 13 horizontálních pruhů v barvách střídavě červené a bílé. To symbolizuje původních 13 států, které vyhlásily nezávislost. V levém horním rohu je modré pole s 50 bílými hvězdami, které symbolizují 50 současných států USA.
Obyvatelstvo a města - Population and cities
Rasové složení, charakter osídlení a rozmístění obyvatelstva souvisejí s kolonizací, dovozem otroků atd. USA jsou třetím nejlidnatějším státem světa po Číně a Indii. Dnes mají USA přibližně 341 milionů obyvatel. Z nich velký počet žije především v Kanadě a Německu. Největší hustota zalidnění je na severu. Zde jsou státy Pennsylvania, Illinois, Ohio a Michigan.
Oficiálním jazykem je angličtina. Rozdíly mezi britskou a americkou angličtinou nejsou příliš velké. Existuje sedm základních dialektů. Náboženská struktura USA je různorodá. Vyskytují se zde prakticky všechny možné církve a sekty.
Hlavním městem USA je Washington. Hlavou státu, nejvyšším představitelem výkonné moci a vrchním velitelem ozbrojených sil je prezident. Tradičním sídlem je Bílý dům - the White House.
New York, který je největším městem USA, byl původně nazýván New Amsterdam. Dnes má New York pět částí. Jsou to Manhattan, Queens, Bronx, Richmond a Brooklyn. V New Yorku je mnoho zajímavých míst. Je to např. Wall Street, Broadway, United Nation Buildings, Statue of Liberty, St. Patrick´s Cathedral.
K dalším známým městům patří Philadelphia, Chicago, Detroit, Pittsburgh, Miami, Houston, Las Vegas, Los Angeles nebo San Francisco.
Hospodářství - Economy
USA jsou nejvyspělejším a ekonomicky nejsilnějším státem světa. Objem amerického hospodářství představuje téměř třetinu celosvětové výroby. USA hrají také nejvýznamnější úlohu ve světovém obchodě.
USA má obrovské nerostné bohatství. Má jedno z největších ložisek černého uhlí - black coal. Hlavní těžiště se nacházejí v severní části Appalačských hor a na pobřeží jezera Michigan. Řada ložisek hnědého uhlí - brown coal je na západním území v oblasti Kordiller - the Rockies.
Zásoby zemního plynu se v USA rychle vyčerpávají. Ještě hůře je na tom se zásobami ropy. Největší zásoby ropy - oil a zemního plynu - natural gas jsou v oblasti Mexického zálivu - the Gulf of Mexico a na územích států Texas a Oklahoma. V USA se dále těží uran - uranium, železné rudy - iron ore, měď - copper, zinek - zinc a vzácné kovy.
Spojené státy vyrábějí z vlastních i dovážených surovin prakticky všechny průmyslové výrobky pro svůj trh. Průmysl je soustředěn hlavně ve třech oblastech.
Severovýchodní oblast se rozprostírá od pobřežních měst Boston a Baltimore k jižním břehům Velkých jezer. Průmysl zde vznikal postupně od 18. století, a je proto podobný jako ve starých průmyslových oblastech Evropy. Oblast má dostatek železné rudy i uhlí, proto se základem průmyslu stala výroba a zpracování oceli - steel a železa - iron ve strojírenském průmyslu - machine building industry.
Nejdůležitější je výroba dopravních prostředků - manufacture of vehicles, hlavně automobilů - cars. Strojírenství se zaměřuje i na další dopravní prostředky a výrobu elektroniky - electronics industry, počítačů - computers a dalších výrobků náročných na přesnost a pečlivost výroby.
Jižní průmyslová oblast zahrnuje území při Mexickém zálivu. Průmyslový rozvoj této oblasti byl založen na těžbě a zpracování ropy, převládá chemický průmysl - chemical industry. Vyrábí se zde také družice, rakety a další kosmické techniky - aerospace industry a zbraní - arms industry.
Průmyslová oblast při západním pobřeží USA vznikla nejpozději. Tato oblast má poměrně málo energetických surovin. Rozvíjí se zde hlavně výroba letadel - aviation industry, elektroniky - electronics industry, zařízení pro jaderné elektrárny - nuclear power stations, zbraní - guns apod.
Na celém území USA je též vysoce rozvinutý potravinářský průmysl - food industry. Opírá se o dostatek surovin a vysokou spotřebu, kterou ovlivňuje i životní styl Američanů, typický nadměrnou oblibou a spotřebou polotovarů.
USA mají pro zemědělství příznivé podmínky, především vhodné podnebí i kvalitní půdy - černozemě. Zemědělci tvoří pouze 2 % obyvatel, přesto dokáží vyprodukovat mnohem více potravin, než jsou USA schopny spotřebovat. Rozsáhlé přebytky se proto vyvážejí. Základem amerického zemědělství jsou moderní a technicky dobře vybavené rodinné farmy.
Zemědělství se zaměřuje na pěstování obilovin - corn, hlavně pšenice - wheat a kukuřice - maize, a na chov dobytka - cattle. Podle převažující pěstované plodiny lze v USA vyčlenit tři rozdílné oblasti: kukuřičný, pšeničný a bavlníkový pás. Většina vypěstované pšenice a kukuřice slouží jako krmivo pro hospodářská zvířata - zejména prasata a hovězí dobytek.
Služby jsou nejdůležitějším odvětvím hospodářství USA - je v nich zaměstnáno téměř 75 % pracujících a přinášejí 80 % všech příjmů. Soustřeďují se především do velkých měst. Největší zisky vykazuje bankovnictví - banking, obchod - trade, softwarové inženýrství - software engineering a cestovní ruch - tourism.